Štítek: Nejvyšší soud

Smluvní pokuta a její moderace z pohledu Nejvyššího soudu

Dne 11.01.2023 vyhlásil Nejvyšší soud přelomový rozsudek, který mění dosavadní pojetí moderace (snížení) smluvní pokuty. Jelikož se Nejvyšší soud odklonil od dosavadní praxe, rozhodoval velký senát civilního kolega Nejvyššího soudu. Rozhodnutí má i díky tomu značný význam pro sjednocování soudní praxe. Spisová značka rozsudku je 31 Cdo 2273/2022. Až dosud soudy neposuzovaly konečnou výši smluvní […]

Smlouva o smlouvě budoucí kupní a její forma

Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 72/2021 ze dne 27. 5. 2022 potvrdil, že smlouva o smlouvě budoucí týkající se převodu nemovitosti podle nynější právní úpravy nemusí mít písemnou formu. Je nutné mít na mysli, že zákonem stanovená forma je výjimkou z obecného pravidla neformálnosti právních jednání. Pokud zákon takovou výjimku stanoví, je to zpravidla odůvodněno povahou […]

Účetní závěrka a její anonymizace

V jednom z našich minulých příspěvků zmiňujeme, že mnohé společnosti svou povinnost zakládat účetní závěrku do sbírky listin obchodního rejstříku neplní. Jedním z důvodů bývá, že považují údaje v účetní závěrce za natolik citlivé, že by mohly poskytnout výhodu svým konkurentům. Dalším důvodem může být i poškození dobrého jména společnosti. Tím se ovšem vystavují riziku uložení sankce […]

Odpovědnost jednatele za škodu způsobenou třetí osobě

Nejvyšší soud se nedávno zabýval otázkou, zda jednatel přímo odpovídá třetí osobě za škodu, kterou jí způsobil. Až dosud soudy zastávaly názor, že za takovou škodu odpovídá třetí osobě výlučně společnost. Poškozený tak mohl vymáhat náhradu škody pouze po společnosti. V rozsudku ze dne 14.12.2022, č.j. 25 Cdo 1319/2022-432 Nejvyšší soud posuzoval ustanovení § 2914 občanského zákoníku, […]

Předstírání výkonu práce jako porušení pracovní povinnosti

Lze úmyslné předstírání výkonu práce považovat za porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem a jako důvod okamžitého zrušení pracovního poměru? Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí. V posuzovaném případě zaměstnanec příslušný den vykázal, že pracoval do 16:15 hod. Z práce ale odešel už v 15:45 hod. za účelem vyřízení soukromých záležitostí. Zaměstnanec navíc nevykazoval […]

Nezákonné rozhodnutí a náhrada škody

Právo na odškodnění v případě nezákonného rozhodnutí či postupu státu a jeho orgánů je upraveno zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Domáhat se náhrady škody v případě nezákonného rozhodnutí mohou dle zákona pouze účastníci řízení, ve kterém bylo takové rozhodnutí vydáno. K Nejvyššímu soudu se ovšem […]

Ústavní soud k záloze na náklady insolvenčního řízení

Plénum Ústavního soudu dne 12. července 2022 zamítlo návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Napadené ustanovení, které je součástí insolvenčního zákona od července roku 2017, stanovuje věřitelům povinnost složit spolu s insolvenčním návrhem zálohu na náklady […]

Náhrada škody na vozidle

Nejvyšší soud se v poslední době zabýval zajímavou otázkou v oblasti náhrady škody na poškozeném vozidle. Konkrétně šlo o to, zda je možné po škůdci žádat náhradu nákladů na opravu vozidla v případě, kdy cena opravy převyšuje obvyklou cenu vozidla v době těsně před poškozením. V posuzovaném případě byla cena opravy čtyřikrát vyšší než obvyklá cena vozidla. Soud vyšel z předpokladu, […]