Ústavní soud k záloze na náklady insolvenčního řízení

Plénum Ústavního soudu dne 12. července 2022 zamítlo návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Napadené ustanovení, které je součástí insolvenčního zákona od července roku 2017, stanovuje věřitelům povinnost složit spolu s insolvenčním návrhem zálohu na náklady […]

Nejvyšší správní soud se zastal řidiče, který zapomněl umístit potvrzení o zaplacení poplatku za oknem auta

Proti rozhodnutí o spáchání přestupku se v Karlových Varech bránil řidič, kterého uznal Magistrát města vinným za to, že vjel do zóny s dopravním omezením stanoveným dopravní značkou „zákaz vjezdu všech motorových vozidel“ s dodatkem „mimo vozidel s povolením a po zaplacení poplatku na Městské policii.“ Řidič přitom neměl ve vozidle na viditelném místě umístěno potvrzení o […]

Obrácení důkazního břemene v medicínsko-právních sporech

Ústavní soud ve svém nálezu z června 2022 judikoval možnost obrácení důkazního břemene v medicínských sporech. V posuzovaném případě měl dle žalobce postupovat jeho ošetřující lékař v rozporu s lege artis, když nesprávně diagnostikoval jeho zdravotní stav v souvislosti se zanedbáním vyšetření. Lékařská zpráva ošetřujícího lékaře byla poměrně strohá a soudní znalkyně v soudním řízení tedy neměla dostatek informací, aby mohla postup […]

Náhrada škody na vozidle

Nejvyšší soud se v poslední době zabýval zajímavou otázkou v oblasti náhrady škody na poškozeném vozidle. Konkrétně šlo o to, zda je možné po škůdci žádat náhradu nákladů na opravu vozidla v případě, kdy cena opravy převyšuje obvyklou cenu vozidla v době těsně před poškozením. V posuzovaném případě byla cena opravy čtyřikrát vyšší než obvyklá cena vozidla. Soud vyšel z předpokladu, […]

Chystané novinky v evidenci skutečných majitelů

V Parlamentu ČR v současné době probíhá projednávání novely zákona o evidenci skutečných majitelů, která ruší dosavadní členění skutečného majitele na osobu s koncovým vlivem a koncového příjemce. Do určité míry se mění i samotná definice skutečného majitele, která se snaží obsáhnout širší okruh osob, nicméně máme za to, že prakticky se tato změna dotkne spíš menšího procenta […]

Whistleblowing podruhé

V loňském roce byl před volbami v Poslanecké sněmovně ČR projednáván návrh zákona o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowing). Tento návrh měl především zajistit implementaci odpovídající evropské směrnice, u níž byla stanovena transpoziční lhůta do 17.12.2021. Tato lhůta se ovšem nestihla a s ohledem na proběhnuvší volby se vrátil proces schvalování návrhu v podstatě zpět na začátek. Dne 29.04.2022 byl […]

Skončení pracovního poměru přes e-mail

Nejvyšší soud řešil v nedávné době zajímavý případ, ve kterém se zabýval platností skončení pracovního poměru na základě dohody, k jejímuž uzavření mělo dojít prostřednictvím e-mailu. Ve sledovaném případě dal zaměstnavatel zaměstnanci nejprve výpověď, kterou zaměstnanec sporoval. V návaznosti na to pak strany jednaly o dohodě o narovnání, kterou měl být pracovní poměr ukončen za současného poskytnutí finanční […]

Právní domněnky a fikce sjednané ve smlouvách

V obchodní praxi nezřídka dochází k tomu, že jsou využívány některé zákonné právní domněnky a fikce. Ty mají za cíl především zjednodušit případný proces prokazování konkrétních skutečností např. v oblasti doručování, plnění dluhu apod. Jsou často uvozeny slovy jako „má se za to, že“, „platí, že“. Příkladem zákonné domněnky je např. ust. § 573 OZ: „Má se za […]

Nezabavitelná částka ve světle novely zákona o státní sociální podpoře

S účinností od 28.01.2022 bylo do zákona o státní sociální podpoře přidáno nové ustanovení, kterým se pro období roku 2022 navyšují normativní náklady na bydlení o stanovené částky. V souvislosti s tím vznikl u řady zaměstnavatelů, řešící srážky mzdy a tedy i nezabavitelné částky, výkladový problém toho, zdali i toto navýšení vstupuje do stanovení výše nezabavitelné částky pro […]