Okamžité zrušení pracovního poměru je extrémním případem skončení pracovněprávního vztahu s ohledem na absenci jakékoliv výpovědní doby. Z toho důvodu zákoník práce omezuje i možnost jejího využití. V praxi bývá ze strany zaměstnavatelů využíván důvod porušování pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem.
Velmi často ale zaměstnavatelé nevědí, jaké případy mají pod takový zákonný důvod podřadit. Zákon na tuto otázku odpověď bohužel nedává, a proto je třeba hledat především v judikatuře soudu. Ta sice poskytuje určité mantinely pro výklad, nicméně vždy je zdůrazněna individualita každého případu.
Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí připomněl, že dané intenzity zvlášť hrubého porušení nemusí dosahovat vždy a pouze jeden skutek zaměstnance. Jestliže se zaměstnanec dopustí vícero porušení pracovních povinností, která by sama o sobě nebyla důvodem k okamžitému zrušení, může okolnost, že se tak stalo v krátké časové souvislosti, znamenat, že ve svém souhrnu zvyšují míru intenzity porušení některých z nich natolik, že se bude jednat o porušení pracovních povinností zvlášť rubým způsobem.
Okamžité zrušení pracovního poměru tak nemusí být dáváno pro jediný extrémní skutek, ale i pro vícero méně intenzivních porušení, stanou-li se v krátké časové souvislosti a naplňují-li v souhrnu definici porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.
V případě zájmu o konzultace v oblasti pracovního práva se na nás neváhejte obrátit prostřednictvím záložky Kontakt.
