Nerozdělení zisku a jeho podmínky

9. 5. 2023

Kdy lze nerozdělit zisk mezi společníky s.r.o.? Jak mají postupovat jednatelé, a co na to Vrchní soud v Praze?

S probíhající sezónou řádných valných hromad se v dnešní aktualitě budeme věnovat problematice (ne)rozdělování zisku. K tomu nás přiměl nedávný rozsudek Vrchní soudu v Praze v jenom ze sporů našich klientů.

Valné hromady obchodních společností často rozhodují o nerozdělení (části) zisku a jeho přesunutí na účet nerozděleného zisku z minulých let. Společnost tak získá prostředky, které může dále použít pro svůj provoz, rozvoj, investice či jiné účely.

Co když ale některý ze společníků s tímto rozhodnutím nesouhlasí a domáhá se práva na podíl na zisku?

Spory o neplatnost rozhodnutí valných hromad o (ne)rozdělení zisku mezi společníky jsou bohužel a z pochopitelných důvodů poměrně časté. Stačí, aby společníci měli rozdílný názor na další rozvoj společnosti. Jedni by rádi použili dosažený zisk k růstu a investicím, zatímco jiní by preferovali růst zůstatku na jejich bankovních účtech. Oba cíle jsou přitom legitimní.

Kdy lze dle judikatury vyšších soudů nerozdělovat zisk?

Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že valná hromada může z důležitých důvodů rozhodnout tak, že zisk nebude rozdělen mezi společníky a bude ponechán společnosti k použití pro její podnikání.

Co se rozumí důležitými důvody není zcela zřejmé. Nejvyšší soud považuje za důležitý důvod např. ujednání společenské smlouvy/stanov, dle kterého se část zisku přesouvá do fondů (rezervní, sociální…). To však v praxi většinou problémy nečiní. Problematické je, pokud se má zisk použít jinak, než určuje společenská smlouva či zákon.

Vrchní soud v Olomouci např. obecně uvádí, že soudy posuzují, zda jsou uvedené důvody s ohledem na všechny relevantní skutečnost způsobilé vyloučit práva společníků na podíl na zisku. Důvody se dle Vrchního soudu v Olomouci posuzují v širším kontextu poměrů společnosti. Může jít např. o realizaci investičních projektů a plánovaného akvizičního rozvoje, hospodářský cyklus, snižování zadluženosti nebo odvrácení insolvence, úhrada minulých ztrát.

VS v Praze v jednom z „našich“ sporů po zhodnocení stavu společnosti uvedl, že nerozdělení ročního zisku ve výši cca 3.000.000,- Kč není neobvyklé. Takové podnikatelské rozhodnutí představuje dle soudu spíše obezřetné jednání statutárního orgánu vykazující potřebnou míru péče řádného hospodáře.

A co je vůbec soudům do toho?

Možná se ptáte, proč soudy vůbec do rozdělování zisků společností zasahují? Právo na podíl na zisku je totiž jedním z hlavních práv společníků. Soudy pak svými zásahy typicky chrání minoritní společníky, kteří vahou svých hlasů často nemohou rozdělení zisku ovlivnit.

Takový zásah by ale měl být pouze výjimečnou reakcí na výjimečnou situaci, kdy dochází ke zneužití hlasovacího práva majoritního společníka. Například proto, že ho vyvádí ze společnosti jiným způsobem (třeba v podobě mimořádných tantiém spřízněným členům orgánů společnosti, jako tomu bylo v případě 29 Cdo 1326/2009).

Jak má postupovat jednatel? A co na to Vrchní soud v Praze?

Pokud jednatel navrhuje nerozdělit 100 % zisku mezi společníky, musí v pozvánce i v zápisu z valné hromady popsat, jaké důležité důvody ho vedou k návrhu ponechat část zisku ve společnosti. Měl by přitom svůj návrh podrobně vysvětlit a odůvodnit, aby se společníci mohli informovaně rozhodnout.

Přesně tak postupoval na naše doporučení jednatel jednoho z našich klientů, když během COVIDového období společníkům navrhnul zisk nerozdělit vůbec, a počkat na vývoj situace. Následně po několika měsících navrhnul rozdělit 85 % zisku, protože se ukázalo, že krize na společnost nedopadne tak tvrdě, jak se obával.

Minoritní společník však jako každý rok trval na rozdělení 100 % zisku, a platnost usnesení valné hromady napadl u soudu. Celá věc se přes krajský soud dostala až k Vrchnímu soudu v Praze, kterému jsme vysvětlovali důležitost důvodů nevyplacení zisku (vyplácení 100 % zisků každý rok by společnosti zamezilo růst, budování majetkového zázemí, investice, a současně nebezpečně zasáhlo do cash flow). Zároveň jsme na soud apelovali, aby dodržoval zásadu zdrženlivost soudů při zasahování do podnikání soukromých osob.

Vrchní soud v Praze s naší argumentací souhlasil. Rozhodl ve prospěch našeho klienta a dokonce uvedl, že (cit.) Ustálená judikatura stojí na tom, že soudy mohou zasahovat do vnitřních poměrů korporací, do jejich autonomního svobodného rozhodování, jen když k tomu je vážný důvod. Nerozdělení 15% zisku mezi společníky takový vážný důvod nepředstavuje. Nerozdělení 15% zisku mezi společníky je zcela v diskreci obchodní korporace, mimo možný zásah ze strany soudní moci.

Ve věci je momentálně podané dovolání, takže netrpělivě očekáváme, co na tuto úvahu řekne Nejvyšší soud. Doufáme, že Nejvyšší soud využije této příležitosti a dále problematiku (ne)rozdělování zisku vyjasní. O výsledku Vás budeme informovat.

Další aktuality

Digitalizace stavebního řízení

Nedílnou součástí nové koncepce stavebního práva je také digitalizace stavebního řízení. K té má dojít vytvořením tzv. Portálu stavebníka. Jedná se o základní rozhraní pro digitální komunikaci se státem v oblasti…

Neúčinné právní jednání dlužníka v úpadku

V poslední době přibývá klientů, kteří se na naši kancelář obracejí s žádostí o pomoc v případě, kdy se na ně obrátil insolvenční správce s tím, aby vydali do majetkové podstaty dlužníka plnění,…