Nejvyšší správní soud k otázce zneužití práva v daňových věcech

5. 12. 2022

Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vyšel rozsudek, ve kterém se NSS zabýval výkladem zneužití práva u daní z příjmů. Stěžovatelka v posuzované věci uplatnila úhradu smluvní pokuty jako daňový náklad podle zákona o daních z příjmů. Spor vznikl poté, co správce daně považoval tento postup za zneužití práva a stěžovatelce doměřil daň z příjmů právnických osob.

Nejvyšší správní soud rozhodnutí správce daně potvrdil, v citovaném rozsudku se však podrobně zaměřil na otázku zneužití práva. Závěry NSS tak jsou zajímavé zejména s ohledem na svůj sjednocující vliv na správní i daňovou praxi v této otázce.

Zneužitím práva v daňových věcech se podle NSS rozumí situace, kdy nedošlo k naplnění účelu a smyslu zákona (objektivní podmínka) a zároveň kdy hlavním či převažujícím účelem jednání daňového subjektu bylo získání daňové výhody (subjektivní podmínka).

Naplnění objektivních okolností shledal NSS zejména v tom, že jednání stěžovatelky fakticky nesměřovalo k realizaci či rozvíjení její ekonomické činnosti. Ačkoliv zákon umožňuje uplatnit zaplacenou smluvní pokutu jako daňový náklad, nelze ji uplatnit bez vazby na smysluplnou ekonomickou činnost subjektu. Poskytnutí takového daňového zvýhodnění (uznání daňového nákladu) by bylo v rozporu s účelem a smyslem zákona o daních z příjmů.

Podle NSS v daném případě jednání stěžovatelky skutečně nemělo žádné racionální ekonomické opodstatnění. Naopak šlo o umělé vytvoření podmínek pro uložení smluvní pokuty. Velká část pochybností finanční správy spočívala v tom, že stěžovatelka na sebe na jedné straně vzala dluh ve výši přes 50 milionů Kč, a na straně druhé neučinila prakticky žádné kroky k získání prostředků na jeho uhrazení.

NSS uzavírá, že při zkoumání subjektivní podmínky ohledně zneužití práva je potřeba prověřit, zda mělo jednání subjektu reálné ekonomické opodstatnění. Definičním znakem subjektivní podmínky pak podle Nejvyššího správního soudu není bez dalšího pouhá propojenost daňového subjektu a jiných osob účastnících se jednání, které vedlo k neférovému získání daňové výhody.

Další aktuality

Zrušení spoluvlastnictví k obchodnímu podílu

Nejvyšší soud se v nedávném rozsudku ze dne 09.07.2024, sp. zn.  27 Cdo 2853/2023 zabýval otázkou, zda je možné při zrušení spoluvlastnictví k obchodnímu podílu takový podíl rozdělit mezi spoluvlastníky bez souhlasu…

Zkrácení doby oddlužení

Úvod Jednou z významných aktuálních změn v legislativě je novela insolvenčního zákona. Ta přináší především zásadní úpravu v procesu oddlužení. Novelu schválil Parlament v červnu a červenci tohoto roku a dne 23.07.2024…