V loňském roce byl před volbami v Poslanecké sněmovně ČR projednáván návrh zákona o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowing). Tento návrh měl především zajistit implementaci odpovídající evropské směrnice, u níž byla stanovena transpoziční lhůta do 17.12.2021. Tato lhůta se ovšem nestihla a s ohledem na proběhnuvší volby se vrátil proces schvalování návrhu v podstatě zpět na začátek.

Dne 29.04.2022 byl ze strany vlády publikován nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který snad doputuje již ke svému schválení, i když je samozřejmě otázkou, v jaké podobě. Oproti původnímu návrhu, který byl projednáván minulý rok, doznal ale návrh několika změn, které se svojí povahou více přibližují textu evropské směrnice.

Změny tak doznala např. hranice počtu zaměstnanců, při které jsou zaměstnavatelé povinni zavést vnitřní oznamovací systém, kdy došlo k navýšení z 25 na 50 zaměstnanců. Obce pak budou mít povinnost zavést vnitřní oznamovací systém v případě, že mají 10.000 obyvatel či více.

Úprava se dotkla též samotného vymezení oznámení, jemuž je poskytována zákonná ochrana tím, že byly z definice vypuštěny přestupky. Oznámením se tak bude nově rozumět oznámení fyzické osoby obsahující informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující stanovené oblasti, o jehož spáchání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností.

Lhůta pro zpracování oznámení ze strany příslušné osoby by pak měla činit 3 měsíce namísto původní koncepce 30 dnů s možným prodloužením.

Byť je předpokládaná účinnost navrhovaného zákona stanovena ke dni 01.07.2023, je vhodné s nastavením poměrně široké škály pravidel v oblasti ochrany oznamovatelů neotálet. Navíc se v některých případech může evropská směrnice aplikovat přímo, resp. se jejího přímého účinku mohou jednotlivci dovolat, a čekání na nový zákon se tudíž nemusí vyplatit.

S nastavením pravidel ochrany oznamovatelů Vám naše kancelář ráda pomůže.