S účinností od 28.01.2022 bylo do zákona o státní sociální podpoře přidáno nové ustanovení, kterým se pro období roku 2022 navyšují normativní náklady na bydlení o stanovené částky. V souvislosti s tím vznikl u řady zaměstnavatelů, řešící srážky mzdy a tedy i nezabavitelné částky, výkladový problém toho, zdali i toto navýšení vstupuje do stanovení výše nezabavitelné částky pro účely srážky mzdy např. v rámci exekuce, či oddlužení zaměstnance.

Nezabavitelná částka je charakterizována jako základní částka, která nesmí být podle občanského soudního řádu (exekučního řádu, insolvenčního zákona) sražena povinnému z měsíční mzdy a která je rovna úhrnu tří čtvrtin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu na osobu povinného, a jedné třetiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se pak stanovuje pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, byť daná osoba bydlí v obci odlišné.

Zmiňované novelizované ustanovení § 26a zákona o státní sociální podpoře pak říká, že částky měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené nařízením vlády pro rok 2022 se pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 navyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši o částky stanovené v zákoně (§ 26a odst. 2 zákona o státní sociální podpoře).

S ohledem na roztříštěnou praxi pak přijal Nejvyšší soud ČR sjednocující stanovisko sp. zn. Cpjn 202/2022, kde uvedl, že při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy, se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 zvyšuje o částku uvedenou v § 26a odst. 2 zákona o státní sociální podpoře, přičemž toto platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře.