Nejvyšší soud se nedávno zabýval otázkou, zda jednatel přímo odpovídá třetí osobě za škodu, kterou jí způsobil. Až dosud soudy zastávaly názor, že za takovou škodu odpovídá třetí osobě výlučně společnost. Poškozený tak mohl vymáhat náhradu škody pouze po společnosti.
V rozsudku ze dne 14.12.2022, č.j. 25 Cdo 1319/2022-432 Nejvyšší soud posuzoval ustanovení § 2914 občanského zákoníku, které upravuje přímou odpovědnost tzv. pomocníka. Pomocníkem je ve smyslu tohoto ustanovení např. zaměstnanec, smluvní dodavatel nebo právě jednatel společnosti. Nejvyšší soud uzavřel, že pomocník odpovídá za škodu přímo třetí osobě společně s hlavní osobou (společností), pouze pokud je při výkonu své činnosti nezávislý. Proto např. zaměstnanci nebudou až na naprosté výjimky odpovídat třetím osobám za škodu, kterou svým jednáním způsobili.
V posuzovaném případě žalovaný č. 1 jakožto zároveň zaměstnanec, jeden ze dvou jednatelů a většinový společník společnosti způsobil na pracovní cestě dopravní nehodu. Provozovatelem vozidla byla společnost. Nejvyšší soud uzavřel, že žalovaný č. 1 byl ovládající osobou společnosti, a proto sám řídil svoji pracovní činnost a sám rozhodl o tom, že vykoná pracovní cestu, při které došlo k dopravní nehodě. Jelikož byl žalovaný č. 1 při své činnosti nezávislý, odpovídá za způsobenou škodu přímo poškozenému.
Pokud je tedy jednatel při své činnosti skutečně nezávislý a způsobí třetí osobě svým jednáním škodu, bude za tuto škodu spolu se společností odpovídat přímo třetí osobě. Společnost a jednatel odpovídají za škodu společně a nerozdílně. Proto může poškozený podat žalobu proti společnosti i jednateli zároveň, nebo pouze proti kterémukoli z nich.
V případě zájmu o konzultaci v oblasti občasnkého a obchodního práva se na nás neváhejte obrátit v sekci Kontakt.