Dne 11.01.2023 vyhlásil Nejvyšší soud přelomový rozsudek, který mění dosavadní pojetí moderace (snížení) smluvní pokuty. Jelikož se Nejvyšší soud odklonil od dosavadní praxe, rozhodoval velký senát civilního kolega Nejvyššího soudu. Rozhodnutí má i díky tomu značný význam pro sjednocování soudní praxe. Spisová značka rozsudku je 31 Cdo 2273/2022.

Až dosud soudy neposuzovaly konečnou výši smluvní pokuty, ale samotné ujednání o smluvní pokutě. Proto soudy při svém rozhodování zvažovaly okolnosti, které zde existovaly ke dni uzavření smlouvy.

Nyní přichází změna a soudy mají nově posuzovat, zda je přiměřená celková výše uplatňované smluvní pokuty. Nově mají zjišťovat:

• jaký byl hlavní účel smluvní pokuty (preventivně motivační, sankční, paušalizovaná náhrada škody);
• za jakých okolností dlužník porušil smluvní povinnost, která je utvrzena smluvní pokutou (zavinění, liberační důvody);
• v jaké míře se porušení smluvní povinnosti dotklo zájmů věřitele, které měly být smluvní pokutou chráněny.

Až následně mohou soudy posoudit, zda je konkrétní výše smluvní pokuty přiměřená.

Nyní tedy již neplatí, že pokud je samotné ujednání o smluvní pokutě přiměřené (např. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z kupní ceny za každý den prodlení), je automaticky oprávněný i celý nárok na zaplacení smluvní pokuty. Vždy bude zležet i na konkrétní výši uplatňované smluvní pokuty a dalších okolnostech uvedených výše. Doporučujeme tedy, aby věřitel před podáním žaloby na zaplacení smluvní pokuty vždy v konkrétním případě zvážil, zda je uplatňovaná výše smluvní pokuty skutečně přiměřená.

V případě zájmu o související konzultaci či přímo o zpracování žaloby na zaplacení smluvní pokuty se na nás neváhejte obrátit prostřednictvím záložky Contact.