Nejvyšší soud řešil v nedávné době zajímavý případ, ve kterém se zabýval platností skončení pracovního poměru na základě dohody, k jejímuž uzavření mělo dojít prostřednictvím e-mailu.
Ve sledovaném případě dal zaměstnavatel zaměstnanci nejprve výpověď, kterou zaměstnanec sporoval. V návaznosti na to pak strany jednaly o dohodě o narovnání, kterou měl být pracovní poměr ukončen za současného poskytnutí finanční kompenzace zaměstnanci.
Návrh dohody podepsaný zaměstnavatelem pak obdržel zaměstnanec prostřednictvím e-mailu jakožto přílohu, na což zaměstnanec, resp. jeho právní zástupce reagoval potvrzením o tom, že byla dohoda ze strany zaměstnance akceptována a podepsána.
Soud v rozhodnutí uvedl, že zákoník práce neobsahuje právní úpravu uzavírání smluv a na tuto oblast je tak zapotřebí aplikovat dle zásady subsidiarity občanský zákoník. Zvláštní úprava doručování písemností v zákoníku práce není z pohledu předpokladu uzavření smlouvy a vzniku dvoustranného právního jednání podstatná a má spíše za cíl upravit pravidla pro doručování především jednostranných právních jednáních, jako je výpověď, či okamžité zrušení pracovního poměru.
Dohoda o narovnání uzavřená výše uvedeným způsobem byla tak shledána platnou, i když nebyly dodrženy podmínky pro doručování písemností dle zákoníku práce.
Rozhodnutí lze určitě s ohledem na rozšířené využívání elektronické komunikace hodnotit kladně. Obdobné závěry by se tak mohly aplikovat např. i při uzavírání pracovní smlouvy.