Jak začít podnikat? Zahájení podnikatelské činnosti je často zásadním životním rozhodnutím. Jako všem takovým rozhodnutím by proto měla předcházet důkladná příprava. Ta by měla obsahovat i zvážení celé řady právních otázek. Na co se tedy zaměřit?

V první části plánované sérii článků na toto téma se věnujeme rozhodnutí, jakou formu podnikání zvolit.

S velkým zjednodušením (které se však uplatní v 90 % případů začínajících podnikatelů) lze zúžit výběr na rozhodnutí mezi fyzickou osobou podnikající (OSVČ) a společností s ručením omezeným. Obě možnosti mají své výhody a nevýhody, které si zde krátce představíme.

Fyzická osoba podnikající – OSVČ

Podnikání jako OSVČ se hodí pro jednotlivce, kteří plánují minimálně ve střednědobém výhledu podnikat samostatně. Nechtějí se na nikoho dalšího vázat ani spoléhat a chtějí zahájit činnost rychle a jednoduše.

K zahájení činnosti OSVČ stačí často jen ohlášení živnostenskému úřadu, což platí u tzv. volné živnosti. Ta momentálně obsahuje 81 oborů činnosti a zahrnuje i veškeré další činnosti, které nepatří do jiné, přísněji regulované kategorie. Komplikovanější je proces u živností řemeslných, vázaných či koncesovaných. To jsou živnosti, u kterých se úřadu prokazuje, že splňujete zákonem stanovené podmínky. Jedná se zpravidla o vzdělání či odpovídající praxi v oboru.

Velkou výhodou OSVČ je možnost využít „daňových výhod“ jako jsou výdajový paušál, vedení daňové evidence, paušální daň, popř. 15% sazba daně z příjmů. OSVČ tak nemusí např. vést podvojné účetnictví, prokazovat náklady, ani v případě paušální daně připravovat daňové přiznání. Povinnosti k úřadům se u paušální daně navíc často omezí na to, že jednou měsíčně zaplatíte paušální částku, kterou si mezi sebe rozdělí finanční úřad, česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna.

To je samozřejmě opět velké zjednodušení. Každá činnost OSVČ s sebou nese celou řadu rozličných právních a administrativních povinností. Každý podnikatel tudíž musí velmi pečlivě zkoumat a dodržovat povinnosti, které se s jeho podnikatelskou činností pojí.

Hlavní nevýhodou podnikání jako OSVČ je skutečnost, že za veškeré závazky a dluhy odpovídáte veškerým svým majetkem. Je třeba zhodnotit, jak velká rizika při plánované činnosti hrozí. Každopádně se může stát, že v důsledku špatných podnikatelských rozhodnutí či např. způsobením škody třetí osobě přijde podnikatel o vše, co vlastní. Každý by si tak měl promyslet, jaká rizika při jeho podnikání hrozí, popř. jaké škody může způsobit.

Společnost s ručením omezeným

Podnikání prostřednictvím společnosti s ručením omezeným (SRO) se hodí pro ambicióznější podnikatelské nápady, ve kterých se zpravidla počítá s angažováním více osob, zapojením investorů, budoucím prodejem firmy, či rizikovou činností.

Již dávno neplatí, že založení SRO je komplikovaný proces. Formálně stačí sepsat u notáře zakladatelský dokument a zajistit zápis do obchodního rejstříku. Tím však proces zahájení podnikání teprve začíná. Po vzniku SRO se dále zajišťuje zejména registrace k daním, vedení účetnictví, vydávání faktur, zřizuje případné živnostenské či jiné oprávnění, zprovozňuje datová schránka a celá řada dalších povinností, které se pojí se zvoleným oborem podnikání.

Pokud je společníků více, doporučujeme klientům již na začátku důkladně promyslet, jak bude probíhat řízení společnosti, obsazení orgánů společnosti, výplata podílů na zisku, konání valných hromad, řešení sporů, případné prodeje podílů apod.

Nevýhodou SRO je komplikovanější účetní a daňový režim. Každé SRO musí vést účetnictví, připravovat účetní závěrky, svolávat minimálně jednou ročně valnou hromadu, připravovat daňové přiznání a zajišťovat aktuální zápisy ve veřejných rejstřících a sbírce listin.

Daňový režim může být oproti OSVČ méně výhodný. SRO musí v účetnictví evidovat příjmy a výdaje a nemůže oproti OSVČ využít výhodný výdajový paušál ani paušální daň. Daň z příjmů u SRO činí 21 % z daňového základu (zjednodušeně příjmy – výdaje). Pokud si společníci chtějí zisky SRO vyplatit, musí navíc při výplatě zaplatit 15% srážkovou daň, čímž efektivně dojde ke dvojímu zdanění.

Velkou výhodou je však bezpečnost. Společníci SRO totiž ručí za závazky SRO jen do výše nesplaceného vkladu, jehož minimální výše je dnes už jen 1 Kč. Ručení celým majetkem v některých případech hrozí jednatelům SRO, ale k tomu až v jednom z následujících dílů. Pokud tedy společníci při založení SRO splatí celý svůj vklad (což je běžné), nijak neručí za dluhy společnosti.

Závěr

Jednoduchá odpověď na otázku jakou formu podnikání zvolit bohužel neexistuje. Začínající podnikatelé by se však této volbě měli důkladně věnovat. Špatně zvolená forma může vést ke zbytečným nákladům, administrativním komplikacím a v extrémním případě až k neúspěchu podnikatelského záměru.

Všem začínajícím podnikatelům proto doporučujeme předem zkonzultovat volbu formy podnikání s advokátem a daňovým poradcem. Jedna taková konzultace se může vyplatit i stonásobně. Problémům je totiž nejlépe předcházet.

V KODAP legal Vás celým procesem rádi provedeme.